Devil of Highland
Česky English
VÍTEJTE NA NAŠICH STRÁNKÁCH...



POHLED DO NEDALEKÉ BUDOUCNOSTI

Jdu si to tak dneska okolo štěněcího hotelu, mimoděk kouknu a co nevidím – jedna fenka si trénuje výstavní postoj (zřejmě na sobě hodně pracovala, neb byl opravdu luxusní ), pejsek o kousek dál ukázkově sedí v odložení (asi pilně trénuje, aby okouzlil nějakého obediencového páníčka) a o další kousek dále si dávají do tlamiček jejich dva sourouzenci … zbytek ještě spí na svých pokojích. {#emotions_dlg.whistle}

V posledních dnech dělají mimča opravdu velké pokroky – začínám se hrozit budoucnosti … přece jenom je jich osm!!! – to znamená osm hlav, osm ocásků, osm těl a šestnáct párů noh, což je v přepočtu nějakých třicet dva kusů ťapek. – proč to vůbec počítám? Za cca 3týdny budu z tohoto inventáře zoufalá … nejhorší budou rána – člověk se probudí a hned skáče k bedně, aby svůj rozespalý ksicht omazlil o všechna štěnda … ta mají samozřejmě z hračky radost a všemožně se o ní otírají (hlavičkama, ručičkama i ocáskama) … to všechno by bylo nádherné kdyby … Všechny kontaktní prostředky, co mají štěnda k dispozici bývají po cestě k hlavě omáchané a velmi často i opatlané v exkrementech. V reálu to tedy vypadá asi takto – vstávám, poklekám k bedně, mile promlouvám na naše rozkošný miminka a přibližuju obličej s našpulenou žvatlající pusou do nitra bedny, štěnda se probouzejí a chaoticky se vrhají vstříc mluvící hračce - hovňous nehovňous, louže nelouže … jen co dopadnou na můj ksicht první kapky (rozhodně ne ranní rosy), jež štěnda rozmetají jako hroši svými ocásky, je má hlava na ústupu – nechci přece, aby mi ještě, krom „zlatých kapek“, ulpěl  na čele hnědý diamant … Aby to štěndům nebylo líto, nahrazuji ksicht rukama – je jim to jedno, mívají radost i tak – kelpie nejsou náročné, v podstatě je jim úplně fuk, kam vám toho hovňousa máznou … Po ranním prasečím přivítání je čas pro výměnu novin – párkrát jsme dali místo novin i slámu, ale koho by bavilo tahat poráde kotouč a vidle do schodů, když je potřeba kydat několikrát denně, že jo … ty noviny jsou prostě daleko pohodlnější. {#emotions_dlg.yes}
Pokud je venku krásné počasí, vykopáváme psí smráďat (a to doslova – teda ta smráďata, ne to, že je vykopáváme) hned ráno ven – tím pádem je úklid bedny snažší … ovšem když je hnusno, je výměna novin opravdu nadlidský výkon – když tak přemýšlím, v takových případech jsem od bedny neodcházela nikdy s úsměvem na tváři – ba naopak, z úst jsem, skrz zatnuté zuby, cedila jednu nadávku za druhou  - od prasisek až po nevděčný psí zmeťoury .
Vrátím-li se k „vykopávání“ miminek ven – to je také veliká legrace … pro přenos většího množství nákladu používám proutěný megakoš, který zřejmě dřív sloužil pro sběr šišek, nebo jiného otopu (na houby by si ho vzal asi jen magor). {#emotions_dlg.angry}
Nůši mám vždy přichystanou od večera vedle bedny, abych ráno mohla ihned přehazovat - člověk musí jednat rychle, neb štěnice (jak malým mímům říkáme) jsou velmi pohyblivé a schválně se s košem převrací, aby se následně mohly rozprchnout do všech koutů v pokoji – jsou s tím někdy až trapný…
Je-li vše bezpečně naloženo, následuje to nejtěžší – přemístit náklad z domu do výběhu na zahradě – pár nádechů a hlasitých vyfouknutí, mizivá chvilka soustředění, zatnout zuby, zvednout hemžící se koš, hlídat rovnováhu (aby člověk někde nepad hubou do koše) a nabrat tempo … při tom všem ještě prsama (ruce máte totiž zaneprázdněný držením koše a nohy chůzí ) bránit štěndům, aby nevyskakovala předčasně ven (Již chápu smysl toho, proč mi příroda nechala narůst takovej vršek – ona dobře věděla, že se mi jednoho dne budou hodit, jako ucpávka na nůši …).Cool
Nejtěžší ze všeho je sejít schody, přemýšlím, že by nebylo marné udělat místo nich skluzavku … za schodama už je to brnkačka, do výběhu je to co by kamenem dohodil, takže kdybych sebou náhodou praskla, štěndem tam dohodím v pohodě taky. Plný koš většinou vysypáváme přes branku, ale dáváme při tom dobrý pozor, aby nespadla štěnda hlavou na kamen … nechceme, aby z nich vyrostli nějací blbečci – už jen kvůli tomu, že by si z naší chovky pak lidi dělali srandu, že to je Debil of Highland a za takový řeči mi to nestojí … {#emotions_dlg.no}
Do teď nosil koš nejvíc šest mímů, již brzy ho ale čeká veliká zkouška –a  vlastně i můj vršek – dokáží spolu ti tři udržet na uzdě osm kelpiích darebáků? Odpověď na tuto otázku zjistíme za nedlouho …

 


náhodné foto

Devil of Highland
Devil of Highland Martina a Ivan KALÁBOVI
fundemuka@seznam.cz
U Rybníka 3
58601 Jihlava, CZ
 
tel.: + 420 775 948 932

webdesign pro vašeho pejska by moonbarks